Nikola Tesla
Narození	10. července 1856 Smiljan  Rakouské císařství dnes Chorvatsko
Úmrtí	7. ledna 1943 (ve věku 86 let) New York  Spojené státy americké
Etnikum	Srbové
Občanství	Rakousko-Uhersko, Spojené státy americké a Rakouské císařství
Alma mater	Technologická universita Graza Gymnázium Karlovac
Povolání	fyzik, elektroinženýr, inženýr avynálezce
Zaměstnavatel	Westinghouse Electric a Tesla Electric Light & Manufacturing
Znám jako	fyzik, vynálezce, elektrotechnický inženýr
Ocenění	Velkokříž Řádu Bílého orla
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikola Tesla (10. července 1856, Smiljan, Rakouské císařství, dnes Chorvatsko – 7. ledna 1943, New York) byl americký vynálezce srbského původu, fyzik a konstruktér elektrických strojů, zařízení a přístrojů. Mimo jiné vynalezl asynchronní motor a jeho práce formovaly základ moderních systémů na vícefázový střídavý proud. Po předvedení bezdrátové telekomunikace v roce 1893 a po vítězství v tzv. „válce proudů“ proti Thomasi A. Edisonovi byl všeobecně respektován jako nejvýznamnější americký elektrotechnický inženýr. Jeho práce daly základ moderní elektrotechnice a mnoho jeho objevů mělo zásadní význam pro budoucnost.

Ve svých spisech se zmínil o jím předpokládaných dalekosáhlých důsledcích rozvoje elektrických zařízení, mezi které zařadil vznik celosvětové informační bezdrátové sítě pro přenos hlasu, textu a obrazu. Nikola Tesla, který byl sám prvním, kdo sestrojil a použil rádiové dálkové ovládání, předpokládal vývoj elektrotechniky směrem k umělé inteligenci. Tuto myšlenku rozvedl a předpokládal, že pokud lidstvo bude používat k válečným účelům převážně bojové stroje s umělou inteligencí, z jeho pohledu logicky časem přestane k válkám docházet úplně.

Přestože byl Tesla velmi plodný vynálezce, neměl výraznější podnikatelské schopnosti, či ambice, a často se kvůli svým experimentům a projektům zadlužoval. Měl také potíže s uznáváním svých patentů, přičemž se dostával do konfliktů s jinými vynálezci a podnikateli, především s Edisonem a s Marconim. Později se zabýval vizionářskými a v důsledku potenciálně převratnými, ale podle jeho sponzorů, především J. P. Morgana, málo výdělečnými projekty, jako byla například bezdrátová distribuce elektřiny, či hledání způsobu praktického využití tzv. volné energie. Kvůli všem těmto faktorům se dostal do finančních problémů, uchýlil se do ústraní a zemřel poměrně chudý a zapomenutý.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve vesnici Smiljan blízko města Gospić v dnešním Chorvatsku. Po absolvování gymnázia v Karlovaci odešel studovat fyziku a matematiku na polytechniku veŠtýrském Hradci. V prvním ročníku složil deset zkoušek s vyznamenáním. Profesoři brzy poznali Teslův talent a umožnili mu, aby pomáhal při fyzikálních pokusech. Při studiu se Tesla setkal s Gramovým dynamem a po mnoha pokusech s ním se utvrdil v tom, že motory na stejnosměrný proud se nehodí pro praktické využití a v létě 1883 zkonstruoval první motor na střídavý proud. Otec přesvědčil Teslu, aby studoval na Karlově Univerzitěv Praze, kterou navštěvoval v letním semestru 1880. Zde byl ovlivněn Ernstem Machem. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal (měl dokončen jen jeden semestr).^[1]

V roce 1880 se přestěhoval do Budapešti, kde pracoval v telegrafní společnosti a začal se intenzivně zabývat výzkumem elektřiny, přičemž objevil princip střídavého proudu. O dva roky později se přestěhoval do Paříže a v červnu 1884 se natrvalo usadil ve Spojených státech (občanství USA získal v roce 1891).

Tesla začal v roce 1884 pracovat ve společnosti Edison Machine Works. Po neshodách s Edisonem v roce 1886 založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manufacturing. Firma především vyráběla a patentovala vylepšení pro obloukové lampy. Tesla se však chtěl věnovat strojům na střídavý proud, s čímž investoři nesouhlasili a propustili ho. Nenašel si práci v oboru a jistý čas jako dělník kopal příkopy. V roce 1887 podepsal smlouvu s Edisonovým velkým rivalem Westinghousem, pokračoval v jeho laboratořích ve výzkumu střídavého proudu a udělal i mnoho jiných objevů.

V roce 1888 učinil objev, že lze vytvořit točivé magnetické pole, jestliže jsou dvě cívky, postavené do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Tento objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru, jenž se dnes obvykle nazývá asynchronní motor. Hlavní výhodou asynchronního motoru (proti stejnosměrným a komutátorovým motorům) je to, že ke své činnosti nepotřebuje komutátor, proto je levnější, má vyšší životnost a hlavně účinnost. Tímto vynálezem odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu.

Roku 1891 se začal zabývat technologií rádiového přenosu a v roce 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj. Teslovy objevy a vynálezy pokračovaly i v následujících letech: nechal si přihlásit kolem 300 patentů. Mnoho jeho objevů vzniklo jako vedlejší produkt základního výzkumu a někdy si ihned neuvědomil jejich budoucí potenciál, a tak je nepublikoval a později mu nebylo přisouzeno prvenství.

V 90. letech narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. „válce proudů“, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu v rozvodné síti. Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby Teslův koncept znevěrohodnil, ale nakonec neuspěl a v roce 1896 firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s rozvodným systémem využívajícím Teslovy transformátory napětí, které zanedlouho zcela vytlačily stejnosměrné rozvody.

V roce 1899 se Tesla přestěhoval do městečka Colorado Springs, kde si vybudoval velkou specializovanou laboratoř, ve kterém se několik měsíců zabýval pokročilými a vizionářskými výzkumy souvisejícími hlavně s bezdrátovým přenosem elektrické energie. V roce 1900 Tesla Colorado Springs opustil, získal finance od miliardáře J. P. Morgana a s jejich pomocí se pustil do velkého projektu tzv. Wardenclyffské věže, která měla umožňovat bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti. S výstavbou 57 metrů vysoké věže se začalo na Long Islandu následující rok, celý projekt si však vyžadoval další financování a když Morgan po několika letech neviděl návratnost svých investic, přestal Teslu podporovat. Přestože se Tesla snažil získat prostředky z jiných zdrojů, nebyl úspěšný, projekt nebyl dokončen a Wardenclyffská věž byla v roce 1917 zbořena. Tesla se navíc dostal do velkých právních tahanic s Guglielmem Marconim o vynález rádia. Teslu velmi znechutilo, když Marconi dostal v roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku pro objev rádia, ačkoli on ho objevil už několik let před ním. Přestože jeho prvenství bylo jednoznačně prokazatelné, Marconi měl v té době velký vliv a tak tento spor nakonec vyřešil soud v Teslův prospěch až v roce 1943, tři měsíce po Teslově smrti.

Teslovy finanční problémy narůstaly, nedařilo se mu získat finance na své projekty a po první světové válce se stáhl do ústraní. Dále pokračoval ve výzkumech, ale už více v teoretické rovině, přičemž se zabýval futuristickými projekty, jako např. tzv. paprsky smrti (teleforce), které v době 2. světové války nabídl vládě USA k případné obraně proti nacistickému Německu, nebo létajícími stroji poháněnými elektromagnetickým polem. Nikola Tesla zemřel 7. ledna 1943 v pokoji hotelu New Yorker.

Tesla se v pokročilém věku stal vegetariánem, žijící pouze na mléku, chlebu, medu a zeleninových šťávách.^[2][3]

Pocty a pomníky[editovat | editovat zdroj]

Po Teslovi byla v roce 1960 pojmenována jednotka magnetické indukce – tesla. Jeho jméno nese i kráter na odvrácené straně Měsíce a planetka 2244 Tesla. V Srbsku i USA mu bylo postaveno několik velkých pomníků, jeho jméno nese také mezinárodní letiště v Bělehradě. Pomník věnovaný Teslovi byl postaven na Niagarských vodopádech ve státě New York. Další pomník, představující Teslu stojícího na části alternátoru, byl postaven v Queen Victoria Parku u Niagarských vodopádů v kanadském Ontariu.

• V roce 1936 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze ^[4].

Mýty a legendy[editovat | editovat zdroj]

Tato část článku není dostatečně ozdrojována a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Zejména v souvislosti s jeho pozdějším odchodem do ústraní a nejasnými futuristickými projekty začala převážně bulvární média už během jeho života vytvářet kolem Tesly kult tajemna. Hlavně po jeho smrti se začaly šířit konspirační teorie zahrnující jeho osobu. Byla mu připisována odpovědnost např. za tunguskou katastrofu, údajný Filadelfský experiment a mnohé jiné.

Významné vynálezy[editovat | editovat zdroj]

• Asynchronní motor
• Teslův transformátor
• Teslova turbína
• Rádio

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

• 

  Rodný dům

 
• 

  Nikola Tesla asi v roce 1879

 
• 

  Teslův transformátorv Australském národním muzeu

 
• 

  Teslův generátor na výstavě v roce 1893

 
• 

  Tesla při pokusech s tvarem vinutí transformátoru

 
• 

  Nikola Tesla v laboratoři v Colorado Springs

 
• 

  Mark Twain v Teslově laboratoři

 
• 

  Teslova socha u Niagarských vodopádů

Nikola Tesla v populární tvorbě[editovat | editovat zdroj]

Filmová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Vedlejší postava ve filmu Dokonalý trik (2006), kde pro jednoho z hlavních hrdinů vynalezne přístroj na teleportaci. Hraje David Bowie.

Televizní tvorba[editovat | editovat zdroj]

V seriálu Svatyně (2008) se objevuje fiktivní postava Tesly jako upíra. Teslu hraje herec Jonathon Young.

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postav v sci-fi knize Nikola Tesla a Albert Einstein na cestě časem, autor Walliant.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

• CHANEY, Margaret. Tesla. Člověk mimo čas. Překlad Vladislav Malát. Praha : Citadela, 2012. ISBN 978-80-970875-7-9.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

 Kategorie Nikola Tesla ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Tesla na slovenské Wikipedii.

1. Skočit nahoru↑ SEIFER, Marc. Wizard: The Life and Times of Nikola Tesla; Biography of a Genius. Secaucus, NJ : Carol Publishing Group, 1996. ISBN.
2. Skočit nahoru↑ SEIFER, Marc. Tesla's "Death Ray" Machine [online]. bibliotecapleyades.net, [cit. 2012-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
3. Skočit nahoru↑ GITELMAN, LISA. Reconciling the Visionary with the Inventor Wizard: The Life and Times of Nikola Tesla [online]. technology review (MIT), [cit. 2012-06-03]. Dostupné online. (anglicky)
4. Skočit nahoru↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

• Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikola Tesla
• Fyzik, který změnil svět
• Životopis
• Údajný vlastní Teslův životopis
• Disidenti vědy a techniky (vědecky nepodložené, nicméně v bulvární rovině oblíbené spekulace o Teslově díle)
• (srbsky) (anglicky) Nikola Tesla Museum
• (anglicky) Vybrané články od Tesly a o Teslovi